Jak už to tak bývá na cestě seberozvoje a sebepoznání, přišly nové výzvy starých témat. Občas se mi stane, že se zacyklím ve svém pozorování a nejsem schopna vystoupit z kruhu. Tíživé pocity jsem svěřila své přítelkyni Marcele a ta mi domluvila s jejím manželem Jaroslavem schůzku na KVANTOVOU REGRESNÍ TERAPII.
Když jsem byla malá holka, myslím, že mi docela šlo, nedělat nic. Maminka říkala, že jsem se vydržela hodiny houpat v dřevěném koníku. Zde jsem asi získala dobrý základ pro nicnedělání a kontemplaci.
Tato zima se zdá být nekonečně dlouhá. Jaro už je sice cítit ve vzduchu a dává pociťovat naději, ale jakoby mě něco stále brzdilo. Proměnlivé počasí dává tušit, že ještě nenastal čas. Mám v sobě velké puzení k činu, ale stále nevím k jakému. Něco jakoby se rodilo a něco jakoby to brzdilo. Tento rok, více než kdy jindy, pociťuji...