Genový klíč 2

Denně se setkávám s klientkami, které cítí, že chtějí dělat něco, co by je uspokojovalo. Probouzí se v nich touha po tvoření. Hledají změnu. Hledají sebe samu. Hledají ŽENU, kterou by chtěly být. Ženu 21. století.
Co to však znamená, být ženou? Ženou 21. století?
Nalezení rovnováhy mezi mužským a ženským principem, je základem pro genové klíče 1 (mužský princip) a 2 (ženský princip). Řekla bych, že dnešní doba, nás přímo vyzývá k uvedení obou principů do rovnováhy. Myslím, že již každý zaznamenal, že náš systém přestává být funkční. Ději se velké změny. A každý z nás jednotlivě, k této změně přispívá, ať už vědomě či nevědomě.
Richhard Rudd píše:
" Mužský princip je ve skutečnosti spíše vnějším projevením ženského, než že by se jednalo o dualitu".
Kontemplace nad touto větou, nám může hodně pomoci, posunout se v našem vědomí dál.
Také nám může být inspirací příroda, matka Země. Krásný ženský princip, který používá živly pro nastolení rovnováhy. Ví, co je třeba udělat a kdy. Vytvoří podmínky a prostor. Pokud se nám podaří sjednotit se s cykly přírody, ponořit se do principů, na kterých příroda funguje, máme vyhráno. Respekt k vyšší moci, odevzdání se a přijímání věcí takových jaké jsou, je cesta k uzdravení.
Vědecko-technická revoluce nám pomohla posunout se o kus dál, k materiálnímu zabezpečení, blahobytu. Jenže místo, aby se technologie staly naším dobrým sluhou, staly se naším špatným pánem. Materialistická společnost se zcela oddělila od přírody. Zapomněli jsme, že jsme její součástí. Nic víc, nic míň.
Rok 2020 a následující léta nám ukázaly, že nemáme věci pod kontrolou, tak jak jsme se domnívali. Ať už jako jednotlivci nebo celá společenství. A místo, abychom pochopili, začali jsme kontrolovat a regulovat ještě více. Zakázalo se vše, co je člověku prospěšné. Vše jde do úplných absurdit, aby i poslední jeden člověk uviděl, kam až jsme zašli. Jak moc jsme se vychýlili z rovnováhy. Jak moc jsme se odchýlili od přírody a vesmírných zákonitostí. Je čas pochopit. Je čas konat.
Pochopit, že nejsme odděleni jeden od druhého, muž od ženy, člověk od přírody, jednotlivec od společnosti, vesmíru. Jsme provázání, propleteni našimi osudy, karmou, předky, geny, magnetickým polem. Pochopit, že jsme celek, JEDNOTA. Vzdát se přílišné kontroly nad našimi životy a životy ostatních. Je třeba naučit se znovu důvěřovat. Důvěřovat životu, sobě. A s důvěrou žít svůj život a konat.
Richard Rudd
" Činy vycházející z důvěry mají výsledky velmi odlišné od činů motivovaných strachem.
Ty první vytvářejí více energie pro všechny, zatímco ty druhé všem energii ubírají."
Důvěřovat životu, že jeho cílem je přežití. Pochopit, že smrt je součástí plánu a přijde, když ona bude chtít. Nemáme a nikdy jsme neměli ani život a ani smrt pod kontrolou. Nevěděli jsme, že přijdeme na svět a nevíme, kdy odejdeme. Vše přichází a odchází, když je čas.
Moudrá žena ví, jak se věci mají. Ať už je to žena v mužském či ženském těle. Mužský i ženský princip, je zastoupen v obou pohlavích.
Je třeba najít odvahu, být ženou. Je třeba najít odvahu, odevzdat se ženskému principu.
Důvěra. Krásné slovo. Jakmile ji zařadíme do našeho života, začnou se dít zázraky. Mám sama na sobě vyzkoušené, že s důvěrou je daleko lehčí žít. Život je mnohem krásnější, pestřejší. Synchronicity, které se dějí, díky odevzdání se životu a důvěře v něj, jsou opravdovým zázrakem.
Potkávám zajímavé lidi. Objevují se nové a nové příležitosti. Život dostává úplně jiný rozměr.
A hlavně, už mě nedusí a nesvazuje starý vzorec " mít věci pod kontrolou" a naivní představa, že někdo jiný než já, ví lépe, co je pro mě dobré. Tyhle dva roky, nám dali možnost osvobodit se z těchto starých, již nefunkčních vzorců. Nic si nešlo naplánovat, nic jsme nemohli mít pod kontrolou. Ten, kterému jsme věřili ze dne na den měnil svá rozhodnutí. Jedna kapacita tvrdila, co je pro nás dobré a druhá to popřela. Ani věda nenašla jednotné stanovisko. Vše běželo a běží samospádem.
A přesto.... žijeme!
A dějí se zázraky.
Jakmile přestaneme život kontrolovat, zmizí chaos a strach. Začneme se lépe orientovat ve svých pocitech, touhách, v našem životě. Začneme si více věřit, protože víme, kdo jsme. Začneme důvěřovat životu, protože víme, že jsme jeho součástí a že se neuděje nic, co nemá vyšší smysl.